čtvrtek 10. července 2014

Restaurace/penzion V Polích

Rádi jezdíme na výlet na zříceninu Okoř. Na hradě jsme byli už několikrát, a v poslední době děláme po okolí cyklovýlety nebo pěší túry. Pěkná cesta je na kole z Okoře do Roztok a zpátky. A pěkná pěší stezka vede od Okoře k Novému Mlýnu. Ten mlýn mě fascinuje, je to nádherné stavení s ještě krásnější zahradou. Hned za mlýnem je kamenný viadukt, a celý výjev působí jako z pohádky. Mlýn zrekonstruoval a zvelebil sochař Miroslav Jirava se svojí ženou Sidonií (krásné poetické jméno), a vybudoval krásnou zahradu s rybníčky a sochami. Po jeho smrti pokračuje v jeho památce Sidonie s druhým manželem Petrem Kaftanem, a zachovávají malebný ráz mlýna dodnes.
Vždycky na konci výletu si uděláme zastávku v Malých Číčovicích, které jsou asi 1,5 km pěšky pěknou lesní cestou od Okoře. V Malých Číčovicích se nachází penzion a restaurace V Polích. Je to pěkné stavení, původní jezuitský klášter. Dnes má ráz typicky venkovské restaurace. Interiér zachovává původní vzezření, a doplňuje ho rustikální nábytek. Restaurace sestává z dvou místností s velkými francouzskými okny, které jsou přes léto otevřené a vnitřek restaurace tak volně navazuje na sezení venku. V Polích jsou vybaveni i na děti, na toaletách je přebalovací pult (mimochodem krásně to tam voní, používají vonné sáčky Bridgewater Candle Company - Pomegranate), a v restauraci vám rádi poskytnou dětskou židličku. Větší děti se zase zabaví venku na houpačkách nebo běháním po zahradě. V Polích mají i bazén pro hosty. 
Tato lokalita je oblíbeným místem na svatby.
Na zahradě stojí pěkný altán, kde se dá posedět i když venku prší. Tím, že přes léto se tam často konají svatby, pokud se tam chystáte na oběd, radši si dopředu telefonicky ověřte, jestli tam ten den nemají zavřeno kvůli svatební hostině.
Co se mi na Polích líbí, je domácký ráz restaurace. V zadní místnosti v zimě hoří oheň v krbu a cítíte se tam jako na chalupě. Nemají tu jídelní lístek, jídla jsou psaná křídou na tabuli, a často je obměňují podle sezónních surovin. Vaří z místních surovin, takže když zrajou hrušky, určitě nebude chybět hruškový koláč. Když je období honu na zvěř, a myslivci se vydají do přilehlých lesů, budou V Polích zvěřinové hody. Když se pořádají zabijačky, bude prejt a tlačenka. Na sv. Martina nechybí husí lahůdky.
V Polích vaří výborné polévky, vývary i krémové. Pokud je vás víc, kdo si objednal polévku, naservírují vám ji v porcelánové polévkové míse. Pokud si dá polévku jen jeden stolovník, přinesou vám ji v kovovém rendlíku jako od babičky. K polévce přidávají výborný křupavý chléb a domácí pomazánku, každý den jinou.
Z hlavních jídel, které jsme tam za léta, co tam chodíme, ochutnali, mi asi nejvíc chutnala rajská, plněné papriky, a pečené husí stehno. Partner si nemůže vynachválit jakýkoliv jejich pokrm, jehož přílohou je bramborová kaše, ta mu od nich chutná víc než od kohokoliv jiného. Obsluha je moc milá, a ve všem vám vyjdou vstříc. Pokud vám nechutnají knedlíky, nabídnou vám několik náhradních možných příloh. V Polích mají také výtečné domácí nápoje, jako domácí ledový čaj, domácí citronádu atd.
Penzion nabízí také nocleh v patře statku, ale zatím jsme tuto možnost nevyužili, takže nedokážu soudit.
Více informací o této restauraci naleznete na  www.penzionvpolich.cz.

V Polích se budete cítit jako doma. Interiér připomíná venkovskou chalupu. (zdroj foto: www.penzionvpolich.cz) 
Zahrádka restaurace V Polích (zdroj foto: www.penzionvpolich.cz)
Jídelní lístek je psaný křídou na tabuli. (zdroj foto: www.penzionvpolich.cz)

Při výletu na Okoř se zastavte u Nového Mlýna, je to nádherné místo. (zdroj foto: novymlyn.unas.cz)



 


Mořský ďas s grilovanou zeleninou

Ryby by měly být na našem jídelníčku alespoň 2x týdně. Obsahují mnoho pro zdraví cenných látek. Opatrní bychom měli být pouze u žraloka, mečouna a makrely, které často bývají kontaminované rtutí (zdroj Organizace pro potraviny a zemědělství OSN, 2010).
Jinak jsou ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, jsou výborným zdrojem bílkoviny, mají nízký obsah tuku, málo cholesterolu, a mnoho cenných minerálů jako železo, zinek a jód.
Včera jsem cestou z práce přemýšlela, co nám uvařím k večeři, a co uvařím malému (už nechce jíst přesnídávky, chce to, co dospělák), a jaké bylo příjemné překvapení, když jsem přišla domů a ucítila jsem líbeznou vůni dobrého jídla. Partner se rozhodl připravit večeři. Jel ve Vršovicích kolem rybárny a koupil 2 kusy mořského ďasa. Ďasa naložil do olivového oleje, rozmarýnu, hrubé soli a bazalky. Mezitím nakrájel lilek, mrkev, jarní cibulku a cuketu (o víkendu jsme dostali 3 nádherné obrovské cukety ze zahrádky od známých) na malé kousky.
Na pánvi rozehřál olej, orestoval na něm plátky česneku, přidal zeleninu, chvíli restoval, pak ji podlil trochou vývaru, přidal rozmarýn a bazalku a tekutinu nechal odpařit. Vznikla moc chutná zeleninová směs. Naloženého ďasa pak také jen orestoval na pánvi, asi 5 minut z každé strany.
Pokud doma chystáme rybu, většinou volíme lososa nebo tuňáka, a mořský ďas byl výtečnou obměnou. Ďasa a zeleninu partner servíroval ještě s rýží, a všichni tři (malému to chutnalo snad ještě víc než nám) jsme si výborně pochutnali. 

středa 9. července 2014

Restaurace Al Mulino

Asi před rokem jsme objevili restauraci Al Mulino v Dolních Počernicích a od té doby tam pravidelně chodíme. Máme to tam rádi. Nejhezčí je v létě, kdy otevřou vepředu i vzadu zahrádku. Na zadní zahrádce máte výhled na Počernický rybník a do Počernického parku. Na přední zahrádce si zase můžete vychutnat sluneční paprsky. U restaurace chovají kozy, a celkový dojem je jako na statku. Al Mulino patří do konceptu Panský dvůr Dolní Počernice, který zahrnuje také restauraci Léta Páně.
Interiér Al Mulina je dřevěný, v přízemí je nekuřácká část, v patře kuřácká, a dole se nachází dětský koutek a toalety.
V Al Mulinu můžete ochutnat italskou kuchyni. Zatím jsme ochutnali asi 20 jídel, a nemůžu o žádném říct, že by mi nechutnalo. Všechna byla výtečná.
Jako předkrm doporučuju trhanou mozzarellu ve smetaně, s rajčaty, bazalkou a olivami, nebo hovězí carpaccio s tapenádou ze sušených rajčat, parmezánem a rukolou. Partner si pochvaloval kalamáry s pestem a výborný telecí vývar. Kromě pizzy, kterých v Al Mulinu nabízí několik desítek druhů a v různých velikostech (například maxi pizza pro asi 8 lidí), můžete ochutnat i různé ryby a masa, noky a rizota. Zachutnalo mi kuřecí prsíčko marinované v citrusech s polentou, a vepřová panenka s česnekovým pyré, nebo noky s vepřovou panenkou, sušenými rajčaty a kapary. Partnerovi zase konfitovaný vepřový bok s cibulkami a celerovým pyré, nebo slávky se špekem na bílém víně. Výborné pokrmy doplňují i lahodné nápoje, jako domácí limonády, Aperol Spritz v alko a nealko verzi, kvalitní vína.
V Al Mulino pravidelně hraje živá hudba - kytara, a zejména v létě je moc příjemné sedět venku, popíjet, a poslouchat pěknou muziku.
Ceny v Al Mulinu mi přišly přívětivé. Těstoviny kolem 150-200 Kč, slávky 195 Kč, předkrmy kolem 150 Kč, pizza kolem 170 Kč. Často jde totiž člověk do leckteré pizzerie, která italskou kuchyni viděla leda tak z vlaku, a dá tam za jídlo úplně stejně.
Když někdy člověk nemá náladu vařit, ale ani náladu jít si někam posedět, ocenili jsme, že Al Mulino jídla rozváží. Do hodinky jsme tak doma měli gastronomické hody. Al Mulino je i příjemnou zastávkou na cyklovýletě (o kterém se dočtete na mém blogu 1000 tipů na radost), kdy se na zahrádce můžete zastavit na malé osvěžení.
Pokud vás Al Mulino zaujalo, více informací najdete na www.pddp.cz.

Pohled na Al Mulino z nádvoří. (zdroj www.pddp.cz)

Po dobrém obědě se můžete projít kolem Počernického rybníku, který je hned vedle Al Mulina.




Banánové muffiny

Muffiny jsou mou oblíbenou sladkostí. Mám ráda i cupcakes, ale do výroby krémů jsem se zatím nepustila, takže zůstávám pro zatím u muffinů. Na muffinech mám ráda to, že můžete improvizovat, co se chuti týče. Můžete do nich přidat borůvky, maliny, čokoládu, citronovou šťávu, můžete je ale také připravit naslano, s chorizem, plísňovým sýrem, sušenými rajčaty. Muffiny jsou vděčným pokrmem. Někdo používá silikonové formičky, někdo kovovou formu, někdo papírové košíčky. Když je nesu někomu ochutnat, volím papírové košíčky, na domácí spotřebu je peču v silikonových formičkách, kde se muffin nepřipeče, a jdou i snadno mýt. Krásné barevné silikonové formičky prodávali v Tchibu někdy loni, kdy jsem je tam koupila.

Pokud chcete muffiny vyzkoušet, výborné jsou banánové s kousky čokolády. Někdy je obohacuju ještě o nastrouhané jablko. Na banánové muffiny potřebujete:

2 banány
3 vejce
150 g moučkového cukru
150 g másla
150 g hladké mouky
1/2 sáčku kypřicího prášku
čokoládu (buď si kupte čokoládové kousky (čoko knoflíky) nebo celou tabulku, kterou nalámejte nadrobno, nebo rozbijte klepáčkem)

Příprava je opravdu rychlá. Nejprve rozmačkám banány vidličkou. V míse utřu vejce, moučkový cukr a máslo. Do utřené směsi přimíchám rozmačkané banány, přidám mouku a kypřicí prášek. Na závěr přimíchám kousky čokolády. Lžicí nandám těsto do formiček. Dávám ho zhruba do 3/4 výšky formičky, protože pečením vyběhne. Než dám muffiny péct, posypu je zase čokoládovými kousky. Peču na 200 stupňů asi 20 minut.

A jaké muffiny připravujete vy?

Banány rozmačkám vidličkou.

V míse utřu máslo, vejce a cukr.

Do směsi přimíchám rozmačkané banány.

Přidám mouku a kypřicí prášek.

A nakonec vmíchám kousky čokolády.

Košíčky plním těstem zhruba do poloviny až 3/4.

Na závěr muffiny posypu zbylou nalámanou čokoládou.

Peču asi 20 minut na 200 stupňů.